Nominal Forms
Infinitive: to impropriate
Participle: impropriated
Gerund: impropriating
Transitiviness: intransitive, transitive
Hyphenation: im*pro"pri*ate
Indicative
Present
| I | impropriate |
| thou | impropriate(e)st |
| he;she;it | impropriateth; impropriates |
| we | impropriate |
| ye | impropriate |
| they | impropriate |
Preterit (Past)
| I | impropriated |
| thou | impropriated(e)st |
| he;she;it | impropriated |
| we | impropriated |
| ye | impropriated |
| they | impropriated |
Subjunctive
Present
| I | impropriate |
| thou | impropriate |
| he;she;it | impropriate |
| we | impropriate |
| ye | impropriate |
| they | impropriate |
Preterit (Past)
| I | impropriated |
| thou | impropriated(e)st |
| he;she;it | impropriated |
| we | impropriated |
| ye | impropriated |
| they | impropriated |
Imperative
| thou | impropriate |
| ye | impropriate |